Letní kurzy se konají v červenci a srpnu 2020.

Letní kurzy na sebe navazují. Pokud u nás absolvujete intenzivní kurz, můžete pak plynule navázat vyšší úrovní v semestrálních kurzech, které začínají na konci září.

Pokud Vám nevyhovuje čas kurzu, napište nám, pokud to bude ještě možné, vynasnažíme se kurz přizpůsobit Vašim časovým možnostem.

Vyberte si typ kurzu, který Vás zajímá:
ZAČÁTEČNÍCI
ZAČÁTEČNÍCI II
MÍRNĚ POKROČILÍ
STŘEDNĚ POKROČILÍ

V případě, že jste nenašli vhodný kurz pro Vaši pokročilost, napište nám prosím Vaše požadavky na adresu info@noisis.cz.

Přihlásit se můžete pomocí on-line přihlášky, která se Vám zobrazí, když kliknete na kód vybraného kurzu.

Časové varianty:

• 4 týdny, 2x týdně, 3 hodiny denně (18:00–20:30), celkem 24 hodin
• 1 týden, pondělí–pátek, 5 hodin denně (9:00–13:15), celkem 25 hodin
• 2 týdny, pondělí–pátek, 5 hodin denně (9:00–13:15), celkem 50 hodin

Ruština začátečníci

1. úroveň

Tento kurz je určen pro úplné začátečníky. Pro studenty, kteří se s ruštinou již setkali, doporučujeme vyšší úrovně.

Učebnice:

Učebnice současné ruštiny, autor: Olga Belyntseva, Adam Janek (Brno: Computer Press)

Gramatika:

• Azbuka (psací a tiskací), výslovnost, slovní přízvuk
• Zájmena osobní a přivlastňovací
• Sloveso být
• Slovesné třídy
• Budoucí čas nedokonavých sloves
• Číslovky v 1. pádě (1–20)
• Skloňování podstatných jmen žen. rodu na -a
• 3., 6. a 7. pád mn. čísla podstatných jmen

Ruština začátečníci II

2. úroveň

Učebnice:

V. Nekolová, I. Camutaliová, A. Vasiljevová: Ruština pro samouky (Leda 2002) 12.–16. lekce

Gramatika:

• Časování sloves se zvratnou částicí
• Číslovky v 1. pádě (20–199)
• Skloňování podstatných jmen muž. a stř. rodu v jednotném čísle
• Nepravidelná slovesa: moci, pomoci, jít, jet
• Skloňování přídavných jmen
• Řadové číslovky, letopočet

Ruština mírně pokročilí

3. úroveň

Konverzace s rodilým mluvčím a vybraná témata z učebnice V. Nekolová, I. Camutaliová, A. Vasiljevová: Ruština pro samouky (Leda 2002) od 17. lekce

Účelem kurzu je zdokonalení mluveného projevu.

Ruština středně pokročilí

5. úroveň

Kurz ruštiny pro pokročilejší studenty. Konverzace s rodilým mluvčím a pokročilá gramatika z učebnice V. Nekolová, I. Camutaliová, A. Vasiljevová: Ruština pro samouky (Leda 2002).

O ruštině

Ruština patří k východoslovanským jazykům, které spadají do skupiny indoevropských jazyků. Ruština je nejužívanějším slovanským jazykem, kterým se hovoří na území obrovské rozlohy v Evropě a v Asii. Ruština se píše azbukou, která vznikla z cyrilice.

Cyrilice je písmo původně vymyšlené pro zápis staroslověnštiny a posléze používané pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala. Cyrilici sloužilo za vzor řecké písmo. V češtině se označení cyrilice často užívá jen pro starou cyrilici sloužící k zápisu staroslověnštiny a církevní slovanštiny, kdežto národní abecedy, které vývojem cyrilice vznikly, se někdy označují za azbuku.

Kde se rusky domluvím?

Rusky se hovoří v Rusku, bývalých republikách Sovětského svazu socialistických republik, Mongolsku, Finsku a Izraeli. Ruštinu používá celkem 278 miliónů mluvčích.

Ruština je úředním jazykem v Rusku, Bělorusku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, na Krymu (Ukrajina), v Abcházii a Jižní Osetii (Gruzie), Podněstří a Gagauzii (Moldávie), navíc je uznávána jako jazyk menšiny v Číně. Ruština je jedním ze šesti jazyků OSN.

Významné rusky mluvící menšiny žijí i v mnoha jinak neruských zemích, které po rozpadu Sovětského svazu získaly nezávislost.

Spisovná a hovorová ruština

Pro spisovnou ruštinu je typické podobně jako pro spisovnou podobu ostatních jazyků, že se vyznačuje kultivovanou, prestižní, popř. oficiální varietou jazyka a má i takovou povahu. Hovorová ruština se na rozdíl od ruštiny spisovné používá především v neformální komunikaci s využitím neoficiální variety jazyka, včetně slangových a jiných výrazů.

Je pro nás ruština těžká?

Pro nás Čechy je ruština velmi jednoduchý jazyk, kterému začnete po velice krátké době rozumět, i kdyby Vás třeba ruština na základní škole minula. Mezi záludnosti při studiu ruštiny patří především výslovnost závislá na pohyblivém slovním přízvuku a řada nepravidelností ve skloňování a časování jednotlivých slovních druhů.

Vývoj ruštiny

Od 10. století se na ruském území spolu s křesťanstvím šířila církevní slovanština a stávala se úředním a spisovným jazykem. Ruština jako lidový jazyk se objevovala paralelně s ní v kronikách, právních a správních dokumentech.

Vliv církevní slovanštiny slábl od 17. století, kdy stoupal význam Moskvy a prosazoval se jazyk z jejího okolí. Na začátku 18. století došlo k reformě spisovné ruštiny, včetně úpravy cyrilice na tzv. graždanku. V 19. století došlo k největšímu rozkvětu klasické ruské literatury.

V roce 1917 došlo k pravopisné reformě, která mimo jiné zjednodušila písmo.